O Madridu jsem se do dozvěděl koncem září 2010,když se mě a mé kamarádky Aničky ptala sestra Milada jestli pojedem do Madridu. Anička věděla o co jde a odpověděla,že ještě neví jestli pojede. Já jsem nevěděl o co jde a tudíž jsem odpověděl,že nejedu.
O pár měsíců později někdy kolem dubna,května jsem se teprve dozvěděl co se vlastně bude v Madridu dít. Říkal jsem si,že nějaké celosvětové setkání se Sv. Otcem není nic pro mě. Sice jsem se dozvěděl,že tam jedou dvě mé dobré kamarádky,ale nijak mě to nelákalo.
Pár dní před začátkem světových dnů mi Anička poslala odkaz na tv Noe a řekla mi,že se tam bude živě vysílat z Madridu. Chvíli jsem nad tím přemýšlel a nakonec jsem se rozhodl,že se podívám na mši svatou na zahájení světových dnů mládeže z Plaza de Cibeles,kterou celebroval španělský kardinál Antonio María Rouco Varela. Tato mše ve mně zanechala ohromný zážitek,protože jsem už dlouho neviděl mši,na které by bylo tolik mladých lidí. Díky tomuto přenosu jsem se rozhodl,že budu každý den sledovat živé vysílání a tak budu blíž svým kamarádkám. S tímto rozhodnutím ve mně vzplanuly také dvě velká přání:1)vidět Svatého Otce v živém přenosu 2) vidět své kamarádky přímo v Madridu. Po celý týden jsem sledoval ranní program z českého centra,pozorně poslouchal katecheze a s otevřeným srdcem se připojoval ke slavení eucharistie. Když v českém centru přes 3000 mladých věřících zpívalo písničky,pomalu mi začalo být líto,že tam nemohu být s nimi. V pátek se konala křížová cesta,přestože jsem viděl jen první čtyři zastevení a poté závěř jak Svatý Otec odjíždí z náměstí,ta obrovská Boží přítomnost,která tam byla,mi vstoupila hluboko do srdce a upevnila moji víru v Ježíše Krista. V sobotu byla noční vigilie a já se bohužel mohl dívat jen na konec,ale i ten krátký okamžik jsem si plně prožil a na konci s radostí v srdci přijal poprvé požehnání od Svatého Otce. Mši svatou na ukončení světových dnů mládeže jsem bohužel nemohl vidět. Celkově jsem,díky živému vysílání,v Madridu strávil kolem sedmi hodin. Obě přání se mi vyplnila a mé srdce naplnila neuvěřitelná radost. S touto radostí se také ve mně oběvyla lítost nad tím,že jsem neměl zájem o to co se vlastně bude v Madridu dít a tak jsem přišel o naději se tam podívat. Nyní jsem pevně rozhodnut,že se budu snažit,abych na další celovětové setkání mládeže mohl jet.
Proto bych Vám všech chtěl říct,aby jste každého člověka pozorně poslouchaly a když něco nebudete vědět tak,aby jste se radši zeptaly,než nepřiznaly,že nevíte. Pavel-Pája
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.